Ve dnech 12. a 13. srpna se uskutečnila 4. soutěž letošního Rallye Cupu. V pátek proběhly přejímky v servisní zóně v kasárnách v Chrudimi a v sobotu se jelo již tradičně na jih od Chrudimi na dvou klasických rychlostních zkouškách vylepšených třetím - úplně novým - testem v blízkosti obce Nasavrky.

Po dlouhé době se závodů zúčastnily dvě týmové posádky:

s Trabantem 601 WRC - posádka Hnáta a Pytlák ( servismani Michal Rejchrt a Bodie ) ,

WRC NA SLAVNOSTNÍM STARTU V CHRUDIMI NA NÁMĚSTÍ

 a se Škodou 1000 MB RCC - posádka Balů a Dandy ( servisman Dejmal ). V doprovodu nemohla samozřejmě chybět vedoucí servisu a cateringu -  Sýkorka.

RCC V PLNÉM TEMPU NA ŠOTOLINĚ 6. TESTU

Již při pátečních trénincích bylo jasné, že závod nebude nikterak lehký. Počasí se měnilo každým okamžikem, chvíli svítilo slunce, poté se zatáhlo a krátce sprchlo a nic nevěstlilo, že by  v sobotu mělo být výrazně jinak. Zatímco posádka Hnáta - Pytlák měla lehkou pozici - spolehlivou jízdou dojet  na třetím místě a upevnit tím celkové třetí místo ve třídě, druhá naše posádka byla pod tlakem útočícího Paveleka ( který později - v sobotu - opravdu podal životní výkon ).

V sobotu ráno obě posádky přezuly na sucho, protože po nočních přeháňkách trať zvolna osychala. Trabanti jely tentokrát na začátku startovního pole, takže startovní pole začínal Jaromír Zajíc, poté Hnáta, za ním Michal Kotek a na závěr Jiří Formánek. Naopak třída H2 jela jako poslední až po průjezdu prakticky všech startujících.

První test byl zahřívací, jelo se na smíšeném sucho-vlhkém povrchu a především v druhé části testu to na asfaltu hodně klouzalo. Tak trochu i se štěstím WRC dojelo třetí se ztrátou 16 sec na Formánka a 15 sec na Kotka, cca 5 sec před Zajícem. Posádka Trabantu podala hlášení posádce škodovky, aby si dávali pozor od předposledního retardéru na velmi kluzkou vozovku, čím částečně splnili úkol "ledových" špiónů. Ve druhém testu se však již nezdařilo zrychlit...

Hnáta: " Na druhém testu jsme už chtěli začít trochu tahat, ale nějak se nedařilo. Nemohl jsem se zkoncentrovat na přiměřené dobržďování do zatáček, v lese to divoce klouzalo a auto bylo vepředu neklidné, museli jsme zpomalit tak, že ke konci testu nás dokonce předjel Michal. Jak Jirka, tak Michal nám dali přes minutu a Jaromír spolehlivě srovnal náš náskok z prvního testu. Na přejezdu na třetí test bylo strašně málo času, trakce přední nápravy se dál zhoršovala, auto nám přestalo doprava zatáčet, předjezdec s Toyotou dělal na startu do testu zmatky a neměl jsem ani čas si sundat přilbu a jít se podívat na přední nápravu. Odstartovali jsme do testu s vědomím, že máme asi měkčí levou přední gumu a že pojedu až kam to půjde a tam jí přehodíme - v plánu jsme měli místo na širší komunikaci asi 4 km od startu testu - bylo tam dost místa a dostatek diváků na přidržení auta. Pravé zatáčky jsem jezdil s velkou rezervou, abychom se vešli na silnici, avšak za druhou obcí při přechodu z hladkého asfaltu na starší rozbitý nám ve zhruba sedmdesátce prasklo ramínko řízení na levé těhlici a auto se stalo naprosto neovladatelným. Pokračovali jsme po tečně z mírné levé zatáčky přilehlou loukou a trefili jsme kamennou jézeďáckou mohylu z pole vyvožených balvanů, skoro jsme se převrátili zpět do tratě..."

POBOŘENÁ DRUŽSTEVNÍ MOHYLA

SITUACE Z POHLEDU PŘÍJEZDU

KONEČNÉ POSTAVENÍ

Poškození hlavně podvozkových orgánů bylo tak značného rozsahu, že nebylo možné pokračovat v jízdě.

LEVÁ PÁČKA ŘÍZENÍ S ÚNAVOVÝM LOMEM PO OBVODU LOMOVÉ PLOCHY A DYNAMICKÝM LOMEM - NA SNÍMKU ZHRUBA UPROSTŘED  VODOROVNĚ

Trápení druhé posádky začalo prakticky ve stejné době. Nedařilo se už na prvním testu, problémy způsobovaly především přechody z mokra na sucho, kdy bylo auto neklidné. V této situaci snaha co nejméně ztratit na útočícího Paveleka ještě více zhoršovala Balůův výkon. Nestejnoměrné osychání trati, popřípadně další připadávající kapky dále ztížily trať. Na osmém testu nebylo možno přezout zpět na suché a tak ztratili i ten malý náskok na Srnku, který si vybudovali do předposledního testu. Mokré pneumatiky se na čtrnácti kilometrovém úseku přehřály a nepřiměřeně klouzaly. Páté místo ve třídě bylo v těchto podmínkách maximem, který se dal docílit, avšak do celkového pořadí je 7 bodů velice příjemných.

PŘED KŘIŽANOVICKOU PŘEHRADOU NA 2. TESTU

Balů: "Za to, co jsem předvedl, za ten mrzký  výkon, je i to poslední místo silnej nadstandard. Nemá cenu se vymlouvat na cokoliv, gumy, auto, trať.....nic takového, největší problém byl v mezikuse mezi sedačkou a volantem a z toho je třeba vyvodit určité závěry. Co dodat, snad jen to, že i traktor táhnoucí na okolním poli pluh s deseti rádly i s předradličkou by byl na trati rychlejší......."

A OPĚT ŠOTOLINA NA 6. TESTU

Jak je vidět, rozčarování z průběhu jinak krásně zvolené tratě soutěže, bylo velké. Avšak člověk není stroj a nemá vždy svůj den,........ a jak je vidět v případě WRC: i stroje mají své dny...

8. TEST

Nadcházející poslední podnik - Kralovice - bude klíčový. Jak v H1, tak H2 nás čeká hodně práce a bude třeba i hodně toho sportovního štěstí, aby se nám podařilo udržet pozice v celkovém pořadí tříd. V současné době vymýšlíme taktiku pro poslední podnik, protože strategie je jasná: 3. místo ve třídách H1 a H2. Není možné si připustit jiný scénář.

 www.rallyepardubice.cz

Hnáta v.r.